Co říká Jindřich Duras o stavu vody ve Velkém boleveckém rybníce a její kvalitě

Stav vody ve Velkém boleveckém rybníce i dalších rybnících Bolevecké rybniční soustavy sleduje mnoho lidí, kteří tuto oblíbenou rekreační lokalitu vyhledávají hlavně v létě ke koupání. Zprávy o výšce hladiny v Boleváku i dalších rybnících spolu s informacemi o aktuální kvalitě vody sledují nejen rekreační plavci, ale také odborníci. Srpnovou zprávu zpracovanou hydrologem Jindřichem Durasem vám teď nabízíme.

Stav vody ve Velkém boleveckém rybníce i dalších rybnících Bolevecké rybniční soustavy sleduje  mnoho lidí, kteří tuto oblíbenou rekreační lokalitu vyhledávají hlavně v létě ke koupání. Zprávy o výšce hladiny v Boleváku i dalších rybnících spolu s informacemi o aktuální kvalitě vody sledují nejen rekreační plavci, ale také odborníci. Srpnovou zprávu zpracovanou hydrologem Jindřichem Durasem vám teď nabízíme.


Po srážkově bohatším roce 2021 se zdálo, že sucho je z větší části zažehnáno. Průběh letošní vegetační sezóny je ale ve znamení návratu k nedostatečným srážkám a horkému počasí, které podporuje intenzivní vypařování vody z hladiny rybníků. Výsledek je zřejmý: hladina všech rybníků opět zaklesla. U menších rybníků se zatím nejedná o nic vážného, protože byly ještě na jaře plné, ale problém má Velký bolevecký, který vstoupil do sezóny s hladinou o 103 cm nižší oproti hraně přelivu. Teď v polovině srpna už je hladina níž o dalších 30 centimetrů a klesající trend stále trvá. V září by se mělo spustit přečerpávání přečištěné vody z Berounky, tak uvidíme, jak bude Bolevák reagovat.


Setrvale horké počasí se ve druhé polovině léta už promítlo do kvality vody většiny rybníků. To pozná každý návštěvník na první pohled podle průhlednosti vody. Průhlednost se doposud držela na velmi dobrých hodnotách mezi jedním a dvěma metry. V srpnu už ale klesla slabě pod jeden metr, a to dokonce i v Kamenném rybníce, který mívá průhlednost stabilně vyšší.


Snížená průhlednost je dána především zvýšeným růstem planktonních řas. Jedná se ovšem o druhy, které koupajícím se lidem nijak nevadí. Sinice vodního květu jsou sice už – kromě Kamenného rybníka – přítomny také, ale jen velmi málo, hluboko pod hygienickými limity. Jakost vody je velmi dobrá i po stránce chemického složení a také z pohledu mikrobiologických parametrů. Ke koupání jsou tedy vhodné všechny rybníky s výjimkou Košináře, který není ke koupání přímo určen. Na vodní rostliny se dá narazit pouze řídce v Seneckém rybníce.

Velký bolevecký rybník je daleko největší ze všech a leží poslední v celé soustavě, proto se chová jinak než ostatní. Kvalita vody je hodně ovlivněna sníženou hladinou – dno je už docela mělko, a tak i malé vlny zvíří jemné bahno. Návštěvníci se také musí brodit bahnem v místech, kde dříve plavali. Tím vším vzniká zákal vody. Z jemných částeček se navíc uvolňuje nepatrné množství fosforu, které stačí lehce podpořit růst mikroskopických planktonních řas. Voda je při pohledu z dálky nazelenalá, ale průhlednost se trvale pohybuje v rozmezí 1,5-2,0 m, tedy je nejpříznivější z celé soustavy. Sinice bychom už důkladnou analýzou ve vodě Boleváku nalezli, ale jejich přítomnost je nepatrná a nemusí nám dělat starosti. Velmi dobré jsou i ostatní parametry jakosti vody a Bolevák lze určitě ke koupání doporučit.


Zajímavá je otázka ponořených rostlin. Do Boleváku stále nepřitéká žádná povrchová voda a rybníku pomáhá částečně prosakování vody podzemní. Ta má ale jiný chemismus: je kyselá a obsahuje hodně síranů a železa. Takové složení vody nesvědčí růstu ponořené vegetace, která nesnáší dobře ani lehký zákal vody. Vodní rostliny sice pokrývají velkou část plochy dna, ale nerostou. Tvoří jen krátké stonky a drží se při dně. To je pro plavce sice dobrá zpráva, ale bez vodních rostlin si zase nejde užít koupání v průzračné vodě. Jednoduše: nelze mít všechno najednou.


Ve druhé části léta očekáváme zhruba setrvalý stav jakosti vody ve všech rybnících, sinice by neměly dělat problémy. Velký bolevecký rybník zůstane bez vodních rostlin. Podmínky pro rekreaci koupáním tedy budou i nadále dobré.

 

Autor textu: Jindřich DURAS, Foto: Martin GREGAR