Opravujeme pro vás

Navigace

V ochranném pásu pod vedením vysokého napětí v Borském parku je teď květnatá louka s keři místo vykácené holiny

29. 9. 2022 | Autor: Ing. Radka Žáková

Pravidelnému mýcení porostu pod vedením vysokého napětí chce zabránit nové řešení v okrajové části lesoparku Borský park v Plzni. Lidé tu budou moci procházet po květnaté louce mezi ostrůvky s keři na ploše téměř 3,5 tisíce metrů čtverečních. Osázení keři tak zkrášlí plochu, která by jinak po zásahu těžebních strojů začala zarůstat náletovými dřevinami, jež by po čase bylo nutné znovu odstranit. Jde o dlouhodobé ekologicky šetrné řešení, které navíc pomůže lepšímu zadržování vody v půdě. Správa veřejného statku za úpravu pásu zaplatila přes 600 tis. korun včetně DPH, roční údržba bude stát město letos 230 tisíc korun včetně DPH.

Tam, kde prochází vedení vysokého napětí lesem nebo porostem se stromy, dojde jednou za 10 až 15 let k likvidaci stromů. Pod vedením vysokého napětí je totiž do 12 metrů na každou stranu vytyčeno ochranné pásmo, ve kterém mohou být dřeviny pouze do výše tří metrů vzrůstu a nesmí být umístěn jakýkoli mobiliář ani vedena cesta. Energetický zákon už neřeší, zda je to odlehlý les, či součást lesoparku, jako je to v případě průseku pod vedením VVN v Borském parku. To chtěl změnit místostarosta městského obvodu Plzeň 1 Stanislav Šec, který přišel s nápadem ozelenit plochu menšími ovocnými dřevinami: „Říkal jsem si, že pokud je problémem výška stromů nad tři metry, tak tam mohou být nižší stromy a keře. Na zahradě na chalupě mám ovocné stromy a pokud se o ně člověk stará, tak tři metry nepřerůstají. Napadlo mě, že vysázení takových ovocných stromů by bylo vstřícným krokem ze strany města k občanům a návštěvníkům Borského parku. Město je totiž vlastníkem těchto pozemků,“ vysvětluje Stanislav Šec, který požádal o vypracování podkladové studie takového řešení spolek Ametyst. Následně se pracovníci oddělení urbanistické zeleně Správy veřejného statku města Plzně se zástupci ČEZu dohodli na možnostech a podmínkách osázení ochranného pásu v okrajové části Borského parku a vypracovali projekt.

„Krajinářská úprava pozemku pod vedením vysokého napětí představuje dlouhodobě šetrnější řešení. Nejen že zabrání vzniku „náletové džungle“, ale v Borském parku, který patří k těm nejvyužívanějším v Plzni, vytvoří jakousi přírodní zahradu. Úprava tedy bude mít dopad nejen estetický, ale i ekologický. Opakovaným mýcením tak nebude docházet k erozi půdy, stálá vegetace tak zadrží více vody Území se tak stane útočištěm pro drobné živočichy včetně hmyzu,“ říká náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule a dodává: „Toto řešení ukazuje, že se pod vedením vysokého napětí nemusí pěstovat jen vánoční stromky.“

S realizací začala Správa veřejného statku města Plzně v rovinaté horní části průseku mezi dvěma cestami na podzim loňského roku. Byly odstraněny hromady dřevní hmoty, upraven terén a navezena ornice. Poté byly vysazeny keře. Na jaře letošního roku pak byla vyseta květnatá louka. „Pro výsadbu jsme vybírali do části pod vedením menší keře, a mimo ochranné pásmo podél lesa i keře vyšší, např. lísku obecnou, tis červený, bez černý či dřín obecný,“ říká Kamila Kindlová, která měla projekt Správy veřejného statku na starosti a dodává: „Vysazené listnaté keře jsou zajímavé zejména pro svou proměnlivost v čase, která nabízí k vychutnání nejen jarní kvetení a letní plody, ale i atraktivní podzimní zbarvení listů.“ Z nižších keřů tu byly vysazeny například: rybíz černý, temnoplodec černoplodý, růže dužnoplodá, růže svraskalá, muchovník olšolistý, trnka obecná či zimolez kamčatský aj.

V prvních letech po výsadbě budou keře potřebovat pravidelnou péči a údržbu spočívající zejména v pravidelné likvidaci plevele a častějším zalévání. Stejně tak je třeba postupně vzcházející louku v prvním roce po výsevu častěji sekat, aby se tím eliminovaly plevelné rostliny. S podobným režimem údržby se počítá ještě v příštím roce. Jak se budou keře rozrůstat, měla by být údržba snazší a také levnější. Květnatá louka tak bude v budoucnu sečena pouze jednou až dvakrát ročně.

Stávající řešení je v rámci České republiky ojedinělé. Nejčastěji rostou v ochranném pásmu Velmi vysokého napětí jehličnany na vánoční stromky. Podobné projekty lze podle Soni Holingerové z ČEZu napočítat na prstech jedné ruky. Jde například o projekt zaměřený také na ochranu biokoridoru na východě Čech v oblasti zvané Česká Sahara a pak o projekt ve středních Čechách u obce Nehvizdy. Ten v Plzni je zřejmě jediný ve velkém městě v Čechách. Podobný existuje v lesoparku v Hrabové na Moravě.

Vegetační úpravy pod vedením vysokého napětí zajišťovala Správa veřejného statku města Plzně, a to pouze na pozemcích o rozloze 3 460 metrů čtverečních, které jsou v majetku města Plzně. Níže položené pozemky v ochranném pásu nad řekou jsou totiž privátní. Vegetační úpravy realizovala firma Mokoš Pavel s.r.o., náklady na ně činily 603 041 korun včetně DPH. Ty na péči a údržbu v prvním roce po realizaci záměru, které zajišťuje Odbor životního prostředí Magistrátu města Plzně pak činily 230.534,10 korun včetně DPH.

    

    

Výše je ve čtyřech fotografiích zachycená postupná přeměna ozeleněného pásu pod vedením vysokého napětí v okrajové části lesoparku Borský park v Plzni (foto Kamila KINDLOVÁ)

Informace o GDPR

 

Oficiální stránky města Plzně

 

Novinky na E-mail

2284

Město Plzeň