Světelná signalizace

Navigace

Technologie SSZ v Plzni - I. - Preference MHD

3. 6. 2016 | Autor: Ing. Vladimír Pouzar

Preference MHD světelnou signalizací znamená možnost přednostní volby a prodlužování signálu volno jedoucími vozidly MHD tak, aby tato vozidla mohla projet světelně řízenou křižovatkou pokud možno bez zastavení nebo alespoň s minimálním zdržením. V principu jde o to, aby vozidlo MHD mohlo do řídícího systému křižovatky s předstihem a ze přesně stanoveného místa zaslat požadavek na projetí. Podle aktuální fáze cyklu řízení je mu pak zelená "podržena" nebo cyklus pozměněn tak, aby vozidlo mohlo projet křižovatkou plynule a bez zbytečného čekání. Zvýšení průměrné rychlosti pak může vést mimo jiné i ke snížení počtu vozidel nutných k obsluze linky a tím i k úspoře provozních nákladů.

Dopravní řešení křižovatek může využívat následující způsoby řízení:

  • pevné signální programy – v každém cyklu je stejné pořadí a délka fází, nezávisle na dopravní situaci v křižovatce, neumožňuje preferenci MHD. Těmito programy je vybavena každá křižovatka, používají se však spíš výjimečně.

  • dynamické řízení – pořadí a délka fází reaguje na situaci v křižovatce. Podmínkou dynamického řízení je možnost detekce (zjištění) jednotlivých požadavků. U vozidel se používají indukční smyčky, u tramvají trolejové kontakty, u chodců tlačítka. To vše za pomoci kabelového spojení s řadičem. U autobusů a trolejbusů MHD dochází k přihlášení (a i následnému odhlášení) pomocí radiosignálů, které vozidlo vysílá v předem definovaném bodě, určeném GPS souřadnicemi.

Dynamické řízení bývá navrženo tak, aby umožňovalo co možná nejplynulejší průjezd vozidla MHD křižovatkou, popřípadě až tzv. absolutní preferenci.

Absolutní preference je reálná pouze u tramvají (mívají vlastní jízdní pás oddělený od vozidel) a znamená takový způsob řízení SSZ, který v běžném provozu umožní tramvajím zcela plynulý průjezd světelně řízenou křižovatkou bez jakéhokoliv zdržení před signálem stůj (s výjimkou pouze mimořádných situací, například při současném příjezdu více tramvají za sebou, což by při absolutním preferování všech tramvají způsobilo nadměrné prodloužení červených signálů pro auta nebo chodce). Při příjezdu více tramvají v krátkých časových odstupech za sebou umožní absolutní preference plynulý průjezd vždy první tramvaji, zatímco dalším tramvajím v pořadí pouze tehdy, když se „vejdou“ do zadaného maximálního prodloužení signálu volno (tak aby např. pro ostatní účastníky provozu nesvítila několik minut červená).
 

Preference MHD je založena na následujících modifikacích průběhu řízení SSZ:

  • Prodlužování vlastní fáze: pokud v okamžiku nároku vozidla MHD právě probíhá vlastní fáze se zelenou v poptávaném směru a k přihlášení došlo v takovém okamžiku, že vozidlo ještě stačí dojet ke stopčáře v době maximálního povoleného prodloužení fáze, tato fáze se prodlouží o čas potřebný k jízdě vozidla od přihlašovacího detektoru ke stopčáře. (Stručně řečeno - signál volno na přijíždějící MHD „počká“).
  • Zkracování vlastní fáze a předvýběr jiné fáze: pokud v okamžiku nároku MHD sice právě probíhá vlastní fáze s volnem v poptávaném směru, avšak vozidlo se přihlásilo v takovém okamžiku, že už nestačí dojet ke stopčáře v době maximálního povoleného prodloužení fáze, právě probíhající fáze se okamžitě ukončí a následuje výběr jiné fáze (kolizní výjezd z jiného směru) tak, aby po výběru této jiné fáze mohla znovu nastat vlastní fáze s volnem pro MHD co možná nejdříve. Signál volno se pro přijíždějící vozidla zkrátí proto, aby se mohl co nejdříve znovu vybrat.

  • Zkracování jiné fáze: pokud v okamžiku nároku MHD právě probíhá jiná fáze (kolizní s poptávanou "preferenční" fází), tato jiná fáze se zkrátí (nebo se ukončí její prodlužování) tak, aby vlastní fáze s volnem pro MHD nastala co nejdříve. Signál volno se pro přijíždějící MHD „předvybere“. Toto zkracování se však uplatňuje pouze u zelených pro automobily, zatímco zadané minimální zelené pro chodce se kvůli MHD nezkracují.

  • Změna pořadí fází: pokud v okamžiku nároku MHD právě probíhá jiná fáze kolizní s poptávanou "preferenční", po níž by měla následovat další, rovněž kolizní fáze, může při splnění podmínek zadaných v řídicí logice dojít ke změně pořadí fází tak, že přednostně nastane fáze umožňující průjezd MHD.

  • Výběr volna vícekrát během jednoho cyklu řízení: v případě nároků MHD, při současném splnění podmínek zadaných v řídicí logice, se může stejné volno pro MHD vybrat i vícekrát v průběhu jednoho cyklu řízení - dojde ke vložení speciální "preferenční" fáze, která se v cyklu bez nároku MHD běžně nevyskytuje.

Preference MHD se v Plzni dříve uplatňovala pouze u tramvajové trakce. Tramvaje se většinou přihlašují pomocí trolejových kontaktů a tento způsob detekce není finančně tak náročný, jako vybavení všech vozidel MHD a řadičů SSZ vysílači a přijímači identifikačního signálu. Přesto je vysoce spolehlivý. Nevýhodou je obtížná změna polohy přihlášení a nemožnost přenosu dalších informací (požadovaný směr vozidla, číslo linky, zpoždění spoje, atd.). U nekolejové dopravy nebylo reálné podobnou preferenci zavést, neboť donedávna neexistovala spolehlivá možnost identifikace polohy vozidel MHD  a následného vyslání nároku na volno do řadiče křižovatky ze stanoveného místa.

V rámci výstavby dispečinku PMDP byla vozidla MHD osazena GPS přijímači a systémem vysílání tzv. „radiových telegramů“ (krátkých datových zpráv). Tyto telegramy jsou základem rozvoje preference plzeňských autobusů a trolejbusů. A v současné době už se na vybraných místech používají i pro tramvaje jako duplicitní detekce. Své uplatnění to nachází např. v případě výluky, kdy je provoz tramvajové linky zajišťován autobusy, které na preferenci pomocí trolejových kontaktů jednoduše "nedosáhnou".


Níže je možno najít přehledná schémata zobrazující rozmístění preferenčních jednotek na jednotli- vých křižovatkách ve městě ...

Město Plzeň