Rybníky a vodní toky

Navigace

Bolevecké rybníky

17. 2. 2020 | Autor: Jiřina Maršálková


VELKÝ BOLEVECKÝ RYBNÍK

Z pohledu kvality vody je v Boleváku situace celkem stabilní od roku 2008, kdy se projevily účinky projektu zlepšení jakosti vody. Od té doby je zde voda s vysokou průhledností (2-4 m) a také bez sinic, které zde dříve tvořily vodní květy. Voda ve Velkém boleveckém rybníce je od dubna do října pravidelně 2x měsíčně sledována akreditovanou laboratoří. Výsledky dokládají, že pro rekreaci koupáním kvalita vody trvale vyhovuje s velkou rezervou jak v oblasti chemického složení, tak po stránce bakteriologické. Ve většině ukazatelů splňuje i požadavky na vodu pitnou.

Pro dobrou kvalitu vody je nezbytný určitý druh péče:

1/ Je nezbytné udržet velmi nízkou hustotu rybí obsádky. To je sice na první pohled jednoduché, ale v praxi je třeba stále ostražitosti, aby nedošlo k populační explozi kaprovitých druhů ryb, zejména plotice a cejna. Proto jsou podporované dravé druhy ryb včetně bolena dravého, který bývá k vidění podél břehů. Stav rybí obsádky je pravidelně vždy začátkem května kontrolován odbornými pracovníky Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

2/ Je nutné udržet ve vodě velmi nízký obsah fosforu, což je pro naše vody nejdůležitější živina pro vodní řasy a sinice. Fosfor je ten nejdůležitější klíč k dobré kvalitě vody. Ve vodě Boleváku je fosforu 10x až 50x méně než v běžných rybnících, kde hospodaří produkční rybáři. Tak nízký obsah fosforu je možné dosáhnout pouze při nízké rybí obsádce a za pomoci mírného chemického ošetření dna rybníka síranem hlinitým. Síran hlinitý se v podobě 6-8 tun jemného prášku rozveze po skončení vegetační sezóny po rybníce. Prášek se okamžitě rozpouští a bílá sraženina se usadí na dno, kde na sebe váže sloučeniny fosforu celou zimu, aby byly na jaře co nejlepší podmínky pro start další sezóny. Průběh ošetření je vždy pečlivě sledován a také situace v rybníce po ošetření. Zatím nebyly nikdy zjištěny negativní účinky na vodní organismy.

3/ Ponořená vegetace je důležitým článkem celého vodního ekosystému. Pro nás je významná v tom, že udržuje vysokou průhlednost vody a zejména tu dobrou kvalitu stabilizuje, tedy udržuje ji bez výkyvů celou letní sezónu. Růst ponořené vegetace se ovšem musí regulovat. Na tom pracuje vyžínací loď Bolek. Bolek jezdí skoro každý den a sklízí biomasu vodních rostlin a vykládá ji na břeh. Tady z hromady rostlin vyteče voda a biomasa je naložena a odvezena k využití jako hnojivo v rámci lesního hospodářství města Plzně. V roce 2019 bylo sklizeno přes 3000 m3 vodních rostlin. Stává se, že v některé části rybníka mohou plavci narazit na ostrůvky vegetace, která ještě nebyla sklizena. Také po hladině a při březích se pravidelně nacházejí úlomky vodních rostlin, které se uvolňují při práci Bolka. Je to jakási daň za přírodní velmi čistou vodu. Vodní rostliny ovšem nejsou nijak nebezpečné ani při kontaktu s pokožkou.



Vyžínací loď Bolek sklízí ponořenou vegetaci. V pozadí vynořující se ostrůvek.



Ostrůvek, který byl dříve pod vodou, už ční 50 cm nad hladinu a zarůstá suchozemskou vegetací.
 


V zadní části rybníka se vynořily rozsáhlé plochy dna. Škeble a velevrubi zvládli v naprosté většině přesun do hlubší vody vlastní silou, část byla sesbírána a převezena.


Přestože se zdá, že Bolevák je v posledních letech víceméně stejný, pravidelné průzkumy ukazují, že se postupně mění jak složení vodní vegetace, tak rozsah porostů rákosu a orobince na březích a také skladba rybí obsádky.

V posledních dvou letech není hlavním problémem otázka kvality vody, ale jejího množství. Soustava boleveckých rybníků leží v poměrně malém povodí, kde byl čas od času vody vždycky nedostatek. Série posledních let se ale vyznačuje nejen chudšími srážkami, ale i dlouhým a teplým létem. Takové léto je sice výborné pro rekreaci, ale zároveň znamená i vysoký výpar vody z hladiny rybníka – za sezónu to může být až 50 cm. Situaci nejlépe ukazují grafy na obrázcích.


Graf vlevo: Teplota vody v povrchové vrstvě Boleváku se zvyšuje zejména v letních měsících (červen – srpen), což podporuje i odpařování vody, a tedy pokles hladiny vody.
Graf uprostřed: V srpnu sice spadlo skoro 90 mm srážek, ale dešťovou vodu buď spotřebovala vegetace v povodí, nebo ze zastavěných ploch odtekla do kanalizace.
Graf vpravo: Celkový úhrn srážek v průběhu roku 2019 byly sice mírně vyšší než v roce 2018, ale pořád odpovídaly spíše suchému roku.


Pokud v roce 2019 pršelo, projevil se vliv především vody, která napršela na hladinu. Lesní krajina v povodí Boleveckého potoka ale přímo žádnou vodu do rybníků nepustila, protože jí sama měla nedostatek. Byl ale pozorován i mírně vyšší přítok s podzemní vodou, což se projevilo zvýšeným obsahem síranů z podzemní vody ve vodě rybníků. Podzemní voda infiltrovala (prosakovala) z podzemí do rybníka, protože hladina vody v rybníce klesala rychleji než hladina okolní podzemní vody. Naopak když napršelo na vodní hladinu a ta se mírně zvýšila, z rybníka voda infiltrovala (zasákla se) do podzemí. Podzemní voda a voda v rybnících jsou totiž spojené nádoby.


Zatímco ještě na jaře 2017 tekla voda z Velkého boleveckého rybníka přelivem, na konci roku 2019 chybělo 102 cm. Srážky v roce 2019 hlavně snížily pokles hladiny a přechodně se projevily i nepatrným zvýšením.


Otázka, jak zvýšit množství vody ve Velkém boleveckém rybníce, zaměstnává v současnosti odborníky z oblasti vodního hospodářství i politiky. Je nutné, aby dešťová voda, která bezúčelně odteče ze sídlišť v povodí boleveckých rybníků do kanalizace, se opět dostávala do rybníků. To bude ale práce na celá budoucí desetiletí. Rychlejší by mohlo být přečerpat do rybníka říční vodu z Berounky nebo z vrtu poblíž řeky. Tuto vodu je ovšem třeba nejprve vyčistit, aby kvalitou odpovídala vodě v Boleváku a nevnášeli jsme nepřijatelné množství znečištění. To celou záležitost komplikuje a prodražuje. Zároveň musíme počítat také s tím, že vodou přiváděnou do Boleváku budeme muset naplnit i prostor pro vodu podzemní, o jehož objemu nevíme prakticky nic.

Snad se schůdné řešení podaří najít.


OSTATNÍ BOLEVECKÉ RYBNÍKY


Kamenný rybník se opět vyznačoval trvale dobrou kvalitou vody, ale ta trochu ztratila své typické hnědé zbarvení. To bylo způsobeno nedostatkem srážek, které nevyplavily dost hnědých huminových látek z rašelinných půd v povodí rybníka. Úbytek hnědé barvy znamenal, že se do vodního sloupce dostávalo i více světla. Tím se otevřel prostor pro zelené planktonní řasy a voda byla tedy zelenější než v jiných letech. Suché roky mají tedy vliv i na chemismus vody a na biologické vztahy v rybničním ekosystému.


Kamenný rybník – hladina vody zaklesla pouze málo, protože rybník přijímal prosakující podzemní vody.


Šídlovský rybník
je vzácným příkladem „rybníka starého typu“. Takhle nějak kdysi rybníky vypadaly – držela se v nich rovnováha mezi průhledností vody, rybí obsádkou a vodními rostlinami. Průhlednost vody sice v letních měsících klesla mírně pod 1 m, ale sinice se významněji neukázaly a podmínky pro rekreaci koupáním zůstaly po celé léto celkem dobré.


Šídlovský rybník zaznamenal pokles hladiny koncem léta asi o 40-50 cm, a to i přesto, že přítok podzemní vody byl poměrně silný.


Třemošenský rybník
se v sezóně 2019 choval podobně jako Šídlovský. Průhlednost vody sice klesla na hranici 1 m, ale sinice se významněji neobjevily. Vodní rostliny zcela vyklidily pole rybí obsádce.


Senecký rybník byl po celý rok důkazem, jak moc nám v krajině chybí voda. Po celou sezónu byla jeho hladina o asi 1,8 m pod hranou přelivu, tedy níže oproti dříve obvyklé situaci. Voda se vyznačovala neobvykle sytým a jasným odstínem zelené barvy. Ten byl způsoben zvláštním typem planktonních řas, kterým se dařilo v naprosto výjimečném chemismu vody. Podzemní voda, která do Seneckého rybníka prosakovala, s sebou přinesla nejen velké množství síranů, ale způsobila také velmi nízkou hodnotu pH vody. Sezóna 2019 byla tedy na Seneckém rybníce velmi zajímavá. Z pohledu koupání byly ale, co se týče kvality vody, podmínky stále velmi příznivé.


Senecký rybník byl v roce 2019 na velmi nízké hladině a jeho voda měla navíc nezvykle zelenou barvu.


Košinář zažil v sezóně 2019 nedobrovolné letnění. Po výlovu na jaře se ho už napustit nepodařilo. Letnění patřilo k důležitým rybářským postupům, kdy docházelo k ozdravění dna, takže jedna sezóna bez vody nic neznamená. Otázka spíše zní, jak se budou vyvíjet srážky v dalších letech.


Rybník Košinář se nepodařilo napustit. Zůstalo pouze trochu vody pro zachování života vodních živočichů.


ZÁVĚR

Několik posledních suchých let úplně změnilo situaci celé bolevecké rybniční soustavy. Nedostatek vody se promítá i do změn v chemismu vody. Všechny rybníky jsou historicky v poměrně dobrém ekologickém stavu, proto kvalita vody se z pohledu rekreačního využívání pořád drží na velmi dobré úrovni.

Další vývoj bude záležet samozřejmě hlavně na vývoji klimatu. Ale velmi důležité také bude, jestli se naučíme s vodou, která nám naprší, moudře hospodařit. Na střechy, chodníky, silnice a parkoviště spadne ročně víc vody, než kolik jí je ve Velkém boleveckém rybníce. A všechna tahle voda zmizí v kanalizaci. Odtud ale vypláchne velké množství znečištění, z něhož část skončí v Berounce – a tam jde najednou rybám a všem vodním živočichům o život. My musíme všechnu tuhle „obtížnou“ dešťovou vodu postupně dostat zpět do boleveckých rybníků. To bude velmi obtížné a podpora veřejnosti bude velmi důležitá.


Zpracoval: RNDr. Jindřich Duras, Ph.D., odborný garant projektu

Město Plzeň