Městské lesy

Navigace

Meteorologická stanice Plzeň - Bolevec

18. 11. 2019 | Autor: Ing. Jan Kaňák, Ph.D.

Po tom, co v roce 2010 převzalo město Plzeň od Výzkumného ústavu lesního hospodářství Arboretum Sofronka pod svou správu a bylo zpřístupněno veřejnosti, vědí o něm skoro všichni Plzeňané. Jen za posledních pět let ho navštívilo přes 22 tisíc návštěvníků, a to především na pravidelných akcích pro veřejnost. Málokdo ovšem ví, že meteorologická stanice, která je umístěna v arboretu, slaví v letošním roce dvě jubilea. Jednak 60 let od svého založení v roce 1959 a jednak 50 let od začlenění do základní klimatologické sítě Českého hydrometeorologického ústavu.

Původní dřevěná žaluziová budka s výbavou standardní meteorologické stanice sloužila především pro potřeby arboreta a byla umístěna v lesní školce. V té době se zde zkoušely pěstovat introdukované, tedy cizí druhy borovic, a klima bylo jedním z limitujících faktorů, které ovlivňovaly jejich přežití v nových podmínkách. Klimatické údaje byly zapisovány a měřeny denně v 7 hodin ráno a ve 14 hodin odpoledne, večerní měření ve 21 hodin nebylo tehdy prováděno. Po kolaudaci služební budovy koncem roku 1967 se sem nastěhovala rodina zakladatele a tehdejšího vedoucího arboreta Karla Kaňáka a vedení stanice převzal jeho syn Jan.

Koncem 60. let byla jediná meteorologická stanice v Plzni, pracující pod tehdejším Hydrometeorologickým ústavem (HMÚ) v bývalé Vojenské nemocnici na Borech. Její umístění uprostřed vnitrobloku nebylo ideální, a když onemocněla její obsluha pan Piskáček, major ve výslužbě, a nebylo možné najít za něj náhradu, přišli zástupci HMÚ právě do arboreta na Sofronce a domluvili se na spolupráci. Veškeré přístroje a měřidla na stanici byly vyměněny za ocejchované a od 1. února 1969 zde bylo zahájeno oficiální pozorování počasí pro HMÚ. Dobrovolným pozorovatelem se stal tehdy 16 letý Jan Kaňák, který tuto práci vykonává od té doby nepřetržitě, takže je v současné době pravděpodobně nejdéle sloužící pozorovatel.

Meteorologické stanice se liší obecně především termíny pozorování. Stanice v Plzni – Bolevci patří mezi klimatologické stanice a pozorovací termíny jsou každý den v 7, 14 a 21 hodin. Sledují se údaje o teplotách (suchá, maximální, minimální, přízemní minimální a půdní teploty 5, 10, 20, 50 a 100 cm pod povrchem), vlhkost vzduchu, denní úhrn srážek, sněhová pokrývka, promrznutí půdy, rychlost a směr větru, sluneční svit a další. Veškeré údaje se dříve zapisovaly do notýsku a každé ráno, včetně svátků, se šifrovaly do depeše a posílaly se telefonicky formou telegramu do ústředí v Praze. Tento způsob byl běžný až do doby, kdy se převáděly na automatický provoz pomocí počítačové sítě a později internetu. A to už je současnost. Veškeré údaje se teď odesílají automaticky každých 15 minut do ústředí a pozorovatel 3 x denně, v 7, 14 a 21 hod, doplňuje pouze údaje, které nelze změřit. To je např. stav půdy (suchá, vlhká, mokrá, atd.), výška sněhové pokrývky a její vodní hodnota a výskyt různých meteorologických jevů (druh padajících srážek, druh usazených srážek a další, jako je mlha, námrazové jevy, bouřky, vítr apod.).

Součástí sledování počasí je také fenologické pozorování, které se provádí na rostlinách. Je to sledování tzv. fenologických fází (rašení, kvetení, fruktifikace, olistění, opad listů apod.) v závislosti na změnách klimatu. Pozorování probíhá tak, že pozorovatel prochází sledované plochy s různými druhy rostlin (v době vegetace zpravidla každý druhý den) a zaznamenává pozorované fenofáze a jejich průběh. Živý organismus je v podstatě taková klimatická stanice, reagující svým aktuálním vývojem na změny prostředí. Oproti izolovaným hodnotám konkrétních veličin (teplota, srážky, vlhkost, sluneční svit apod.), získávaným sledováním přístrojů na klimatické stanici však rostliny reagují komplexně na všechny faktory, které je ovlivňují, včetně svého genetického „nastavení“. Fenologické údaje tak můžeme využít nejen pro předpovědi kvetení různých alergenů, ale především k celkovému hodnocení klimatických změn a jejich aktuálních dopadů na polní kultury i lesní ekosystémy. Stanic s fenologickým pozorováním je necelých 30 v celé České republice a jednou z nich je také Plzeň – Bolevec.

Za 60 let činnosti stanice Plzeň – Bolevec zde byly naměřeny různé zajímavé údaje. Nejvyšší srážkový úhrn za den byl naměřen 17. července 1965, kdy v průběhu tříhodinové bouřky spadlo v Bolevci a okolí 140 mm srážek, což je 140 litrů na metr čtverečný. Voda proudící z Třemošenského rybníka podemlela silnici a násep železniční tratě Plzeň – Žatec, takže byla na tři dny přerušena doprava z Plzně na sever. Nejhůře dopadl Senecký rybník, jehož hráz se protrhla, další rybník v řadě – Košinář sice vydržel, ale Boleváku k protržení moc nescházelo a zachránil ho bagrista, který s nasazením vlastního života zpevnil protékající hráz. To bychom dnes docela potřebovali, když jsou všechny rybníky pod stavem a za posledních 5 let (2015 – 2019) je deficit oproti průměru 400 mm. To znamená, že na každém metru čtverečném chybí za posledních 5 let 400 litrů vody!

Tato klimatická stanice je charakteristická především extrémními teplotami. Zdejší písčitá půda bývá často v létě přehřátá a sáláním se maximální teploty ještě umocňují. Proto bývá Plzeň – Bolevec často citován ve zprávách při rekordních letních teplotách. Nejvyšší teplota byla naměřena v roce 1983, a to 40,1 0C. A protože je Arboretum Sofronka umístěné v údolí Merán, do kterého stéká studený vzduch z okolních kopců (Orlík, Doubí), vzniká tu mrazová kotlina, umocněna rybníky v nejbližším okolí (Vydymáček, Kameňák, Třemošňák, Senečák). Z těchto důvodů jsou zde časté i extrémy záporných teplot v zimním období. Sofronka tak mnohokrát konkuruje Jezerní slati, Rokytské slati nebo Šindelové. Největší mráz byl naměřený v roce 1985, a to – 28 0C (ve 2 metrech nad zemí) a – 30 0C přízemní teplota 5 cm nad zemí.

O tom, že se otepluje a poměrně rychle, svědčí nárůst ročních průměrných teplot: průměr za posledních 50 let je 7,9 0C, ale za posledních 20 let byla tato teplota pod tímto průměrem pouze třikrát. Nejteplejším a nejsušším rokem vůbec byl loňský rok 2018, kdy teplota vystoupala na 9,7 0C a roční úhrn srážek byl oproti 50letému průměru 528 mm pouhých 350 mm. Kde jsou ty doby, kdy byla v 70. letech promrzlá zem do 72 cm. Za posledních 20 let to bylo maximálně do 15 cm.

Asi bychom si všichni přáli, aby se dostalo počasí do normálu, přibylo srážek, doplnily by se naše plzeňské rybníky vodou a celá příroda pookřála. Snad budou přicházet nejen ze stanice Plzeň – Bolevec, umístěné v Arboretu Sofronka, samé dobré zprávy.



Lesní školka arboreta s meteorologickou stanicí (1959) 
 


Lesní školka s meteostanicí v roce 2005
 


Meteorologická stanice Plzeň – Bolevec, listopad 2019

Město Plzeň